Nová verze normy IFS Food 6.1

Norma IFS Food v aktuální verzi 6 byla vydána v roce 2012 a mírně modifikována na jaře roku 2014. V posledních 2 letech probíhá revize normy a plánuje se vydání verze 7, která měla být podle původních plánů vydána v závěru roku 2017. Z důvodu stále častějších problémů s falšovanými potravinami a jinými potravinářskými podvody bylo nutné reagovat na změnu dokumentu “GFSI Benchmarking Document”, podle kterého Global Food Safety Initiative posuzuje a schvaluje jednotlivé normy. Pro zajištění shody s požadavky GFSI byla proto v listopadu 2017 vydána norma IFS Food 6.1, která bude přechodem k zcela nové 7 verzi normy, na kterou si ještě nejméně rok počkáme, v současné době se její vydání předpokládá na konec roku 2018.  

Verze IFS Food 6.1 z listopadu 2017 nepředstavuje zásadní změnu požadavků ani protokolu normy IFS Food. Jedná se o menší modifikaci pro zajištění toho, že i nadále bude IFS Food patřit mezi GFSI schválené normy a zajistí si tak výbornou mezinárodní akceptovatelnost.

Nejdůležitější změnou normy z verze 6 na verzi 6.1 je doplnění o kapitolu týkající se falšování potravin. Mezi další změny patří:

  • Modifikace požadavku na řízení alergenů
  • Popis Programu integrity podle nových pravidel z 1.5.2017
  • Doplnění odkazu na aktuální verzi Doktríny
  • Zavedení požadavku na povinný QR kód, který umožní ověřovat pravost certifikátů

Tyto změny byly v normě provedeny modifikací existujících požadavků a termínů, rozšířením o novou kapitolu 4.21 Falšování potravin se třemi novými požadavky na toto téma a doplněním nových povinných polí ve zprávě z auditu (poslední bod se týká pouze auditorů).

Verze 6.1 bude povinně použita pro všechny audity prováděné v termínu od 1.7.2018. V případě společností u kterých se audit provádí formou neohlášeného auditu platí, že pokud termín neohlášených auditů začíná 1.7.2018 nebo později, audit proběhne podle verze 6.1, pokud termín začíná před 1.7.2018, použije se stávající norma 6 z dubna 2014.

Jaké jsou tedy změny požadavků na certifikované organizace? Dobrou zprávou je, že je jich velmi málo a naprostá většina požadavků stávající normy zůstává beze změny. Protože norma 6 je na internetových stránkách IFS (www.ifs-cerification.com) v regionální sekci pro Českou republiku dostupná v českém jazyce, ale nová norma 6.1 je zatím pouze v angličtině, níže jsou tučným fontem změny přeloženy.

V kapitole 4.20 týkající se řízení alergenů došlo k úpravě znění požadavku 4.20.2, který nově zní:

Na základě analýzy nebezpečí a posouzení souvisejících rizik musí být zavedena opatření pro řízení od příjmu až po expedici k zajištění minimalizace křížové kontaminace produktů alergeny. Opatření musí být ověřena.

Změna spočívá v doplnění pořadavku na určení opatření na základě analýzy nebezpečí a posouzení souvisejících rizik. To však bylo vyžadováno již dříve jako součást systému kritických bodů, proto tato modifikace pravděpodobně nebude problematická. Naopak doplnění jasného požadavku na ověřování znamená povinnost ověřovat efektivní fungování systému řízení alergenů. Vetšinou bude očekáváno provádění analýz, ať již produktů po změně sortimentu nebo stěrů, pro ověření účinnosti zavedených preventivních opatření.

Nová kapitola 4.21 Falšování potravin (nebo obecně potravinářské podvody) má následující požadavky:

4.21.1 Pro všechny suroviny, složky, obaly a outsourcované procesy musí být provedeno posouzení zranitelnosti z pohledu falšování potravin / potravinářských podvodů, pro určení rizika podvodné činnosti související se záměnou, nesprávným označením, falšováním nebo paděláním. Musí být definována kritéria posuzovaná v rámci posouzení zranitelnosti.

4.21.2 Musí být vytvořen dokumentovaný plán prevence falšování potravin / potravinářských podvodů s odkazem na posouzení zranitelnosti, tento plán musí být zaveden pro řízení identiifkovaných rizik. Musí být definovány a zavedeny metody řízení a monitoringu.

4.21.3 V případě zvýšeného rizika musí být provedeno přezkoumání posouzení zranitelnosti z pohledu falšování potravin / potravinářských podvodů. Mimo to, veškerá posouzení zranitelnosti musí být přezkoumána minimálně jednou ročně. Požadavky na řízení a monitorování z plánu prevence falšování potravin / potravinářských podvodů musí být přezkoumány a doplněny v případě potřeby.

Zavedení požadavků kapitoly 4.21 je obdobou systému kritických bodů, HACCP. V první řade musíme shromáždit informace o nakupovaných položkách nebo outsourcovaných procesech. Tyto informace mohou být z vlastních zdrojů, například informace o struktuře a fungování dodavatelského řetězce a zejména informace o tom, co se v minulosti u stejných nebo podobných surovin nebo výrobků stalo. K tomu je již třeba využít externích zdrojů, například databázi USP na stránce foodfraud.org. Ta je bohužel od závěru roku 2016 placená ale jde v tuto chvíli o pravděpodobně nejobsáhlejší zdroj informací. Dále je možné využít hlášení RASFF – systému včasného varování pro potraviny a krmiva Evropské unie, vhodné je ale sledovat o internetové stránky Státní zemědělské a potravinářské inspekce a dalších národních dozorových orgánů, např. z Velké Británie, Irska, Spojených států apod. V poslední době se na trhu objevuje mnoho zahraničních portálů s podobnou funkcí, jako je databáze USP – například FoodShield, HorizinScan a podobně, opět se jedná o placené produkty.

Když máme informace, musíme provést posouzení zranitelnosti. Tu provedeme pro každou položku, protože je nutné zvážit nejen rizikovost suroviny samotné, ale i komplexnost dodavatelského řetězce. Vhodné je zvážit i ekonomické anomálie, například zda dochází k výkyvům cen nakupovaných surovin nebo jsou ceny stabilní, jaké jsou trendy v zemi původu. Dále bychom si měli všímat i geopolitické situace, protože války, nepokoje, přírodní katastrofy, virová onemocnění jako ebola ale i další situace mohou ovlivnit naše podnikání a způsobit například nedostatek určité suroviny. Zvážit bychom měli i to, jaké jsou dostupné detekční metody pro odhalení případného falšování.

Na základě posouzení zranitelnosti musíme tam, kde existuje reálné nebezpečí, zavést odpovídající preventivní opatření. To můžeme udělat tak, že zjednodušíme dodavatelský řetězec, že zvolíme certifikované dodavatele a subdodavatele.

Dalšími možnostmi jsou například zavedení detekčních metod. Ty mohou být někdy pouze vizuální, včetně mikroskopických. Mnoho dovozců koření a bylinek kontroluje dodané zboží pod mikroskopem aby určilo, že se jedná o to, co chtěli nakoupit. V řadě případů jsou ale detekční metody složitější a vyžadují přístrojové vybavení.

Vhodné je zajistit, aby si pracovníci všímali obalů a označení dodaných surovin, využívají se k tomu vzorníky paletových etiket o označení na obalech. Tím je možné částečně minimalizovat riziko padělání.

Jako každý systém, i postupy prevence potravinářských podvodů je nutné pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat. Falšování potravin je velmi dynamická oblast, neustále se zjišťují nové problémy a je třeba na ně reagovat. Pokud je zavedena nějaká detekční metoda, bývá jen otázkou času, než podvodníci změní způsob falšování, aby ho daná detekční metoda nezachytila, na základě toho je vyvinuta nová detekční metoda a to se neustále opakuje. Proto je vyžadováno přezkoumání minimálně jednou ročně a vždy v případě zvýšeného rizika konkrétní hrozby.

Boj proti falšování potravin je jak bylo uvedeno výše obdobou systému kritických bodů. Potřebujeme informace, které analyzujeme, zavedeme opatření, vyhodnotíme účinnost a systém aktualizujeme. Nic nového, pouze bojujeme proti něčemu, co je těžko odhadnutelné.

Další informace o postupu prevence falšování potravin včetně vzorových postupů a formulářů je možné získat v online kurzu na www.qualifoodacademy.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *